Zajišťovací příkaz v praxi

Níže se Vám pokusíme volnou formou v bodech popsat jak v praxi funguje vydávání zajišťovacích příkazů. Kurzívou jsou napsány naše zkušenosti a komentáře.

1. Daňový subjekt (dále jen DS) obchoduje s komoditami a nebo službami, které mohou být tzv. “toxické” pro státní správu (Reklamní služby, IT služby, stavebnictví, obchod s potravinami, zemědělství, obchod s motorovými vozidly, v poslední době obchod a služby v oblasti zdravotnictví atd).
   Proč tyto činnosti mohou být “toxické”, si rozumně uvažující člověk s přehledem v oblasti politiky a obchodu, dokáže sám domyslet. Dále je velice rizikový zahraniční obchod obecně, obchod se zeměmi třetího světa a zejména ekonomické činnosti, kde se z velké části pracuje s hotovostí….
2. V častých případech FÚ pošle DS do datové schránky tzv. Výzvu k odstranění pochybností podle §89 daňového řádu za určité období, kde uvede seznam přijatých dokladů, ke kterým požaduje další související dokumenty, na základě kterých bude možno prokázat oprávněnost odpočtu daně na vstupu. DS na tuto výzvu odpoví a FÚ s odpovědí spokojen nebude. Správce daně bude požadovat další způsoby prokázání oprávněnosti odpočtu daně na vstupu. Právě proto, že je správce daně již rozhodnut daň doměřit čili neuznat nárok na odpočet daně na vstupu. Nutno podotknout, že tuto výzvu správce daně vydává nejčastěji před vyměřením daňového přiznání.
3. Nebo, což je hitem současné doby, pošle výzev k odstranění pochybností vícero, za vícero období a tím pádem nedojde k  “vyměření daně” a tato daň, která je předmětem těchto výzev, se stane “nevyměřenou” a správce daně bude mít ze zákona nárok tuto daň zajistit právě zajišťovacím příkazem. DS tedy bude dále podnikat a přijímat finanční plnění na bankovní účet, odpovídat na výzvy FÚ a v tu nejméně vhodnou chvíli správce daně zasáhne vydáním zajišťovacího příkazu na daň, které se týkají právě výše zmíněné výzvy k odstranění pochybností.
4. DS zjistí, že má blokované peníze na bankovních účtech
   FÚ pravidelně odesílá dotazy do bank, kde mají všechny články zájmového obchodního řetězce vedeny bankovní účty, aby zjistil výši disponibilních zůstatků. Ve většině případů blokuje finanční úřad bankovní účty tomu článku v obchodním řetězci, kde je nejvyšší disponibilní zůstatek ke dni, ke kterému se FÚ rozhodne vydat zajišťovací příkaz. U tohoto článku obchodního řetězce Finanční úřad začíná a vydává zajišťovací příkaz.
5. DS kontaktuje své banky. Banky v 90% procentech případů uvedou, že se jedná o technický problém a že pracuje na jeho odstranění. Požádá daňový subjekt o trpělivost cca tři dny.
6. DS tedy pokračuje dále v podnikání a věří své bance, která tvrdí, že je problém na její straně.
7. Po cca třech dnech přijde do datové schránky DS zajišťovací příkaz. Nejen z výše uvedeného se dá důvodně předpokládat, že banky pro spolupráci s finanční správou v podstatě zneužívají zákon AML – zákon o praní špinavých peněz, na základě něhož mohou banky až po dobu 30-ti dnů blokovat disponibilní zůstatky na účtech. Mezitím si Finanční úřad v klidu připraví další postupy a dokumenty. Proč takto banky ve spolupráci s finanční správou jednají, Vám velmi rádi osobně vysvětlíme. Malinko naznačíme: exekuce přikázáním pohledávky z účtu přijde až cca dva dny po vydání zajišťovacího příkazu..
8. Po cca třech až čtyřech dnech dorazí DS do datové schránky exekuční příkaz z FÚ na přikázání pohledávky z bankovních účtů na částku uvedenou v zajišťovacím příkazu.
9. Banka ihned uvolňuje účty se zápornými zůstatky. – technický problém je vyřešen :o)
10. DS je z FÚ do datové schránky zasláno oznámení o zahájení daňové kontroly.
11. FÚ obešle další významné články obchodního řetězce a vyzve je také k zahájení daňové kontroly.
12. Všechny dotčené články obchodního řetězce prochází náročným procesem daňové kontroly, kde je správce daně velmi motivován k doměření daně, které se zajišťovací příkaz týká.
13. Daňovému subjektu je doměřena ve většině případů daň vyšší, než byla vyčíslena v zajišťovacím příkazu.
14. DS je zlikvidován a končí s dluhem nejen u FÚ.
15. Pokud Finanční úřad nebude schopen z bankovních účtů DS zajistit dostatek finančních prostředků, bude se snažit tyto prostředky získat od dalších článků obchodního řetězce čili od odběratelů a dodavatelů daňového subjektu a to doměřením daní v daňovém řízení, které s nimi povede v rámci otevřených daňových kontrol nebo jiných úředních postupů.